31.5.2023
Světový den bez tabáku
Historie Dne bez tabáku
Světový den bez tabáku byl poprvé slaven 31. května 1987 jako iniciativa Světové zdravotnické organizace (WHO). Zemí původu tohoto významného dne je Švýcarsko. Má za cíl upozornit na škodlivé účinky kouření na zdraví a podpořit snahu lidí přestat s kouřením. Od roku 1987 se Světový den bez tabáku slaví každý rok a stává se stále významnějším ve všech zemích světa. WHO využívá tuto příležitost k informování veřejnosti o rizicích spojených s kouřením a k podpoře snah o zákaz kouření v různých prostředích.
Význam & cíl WNTD
Význam Světového dne bez tabáku je dvoufázový. Prvotně má za cíl informovat veřejnost o škodlivých účincích kouření na lidské zdraví a životní prostředí. Kouření způsobuje řadu zdravotních problémů, z nichž nejzávažnější je rakovina postihující nejčastěji plíce, jícen, hrtan či slinivku. Neméně alarmující jsou i kardiovaskulární onemocnění, zvýšené riziko mrtvice či infarktu, plicní onemocnění (CHOPN), nebo zhoršování stavu pacientů s diabetem.
Kromě negativních dopadů na zdraví nejen kuřáků, ale i těch, kteří jsou vystaveni cigaretovému kouři, je kouření také jedním z hlavních přispěvatelů k šíření znečištění ovzduší. Proto je druhým cílem každoroční oslavy tohoto dne podporovat a motivovat lidi, aby přestali kouřit. Prostřednictvím různých akcí a kampaní se snaží zvýšit povědomí o výhodách odvykání kouření a poskytnout lidem nástroje a podporu, aby ve snaze přestat kouřit byli stoprocentně úspěšní. Světový den bez tabáku tak pomáhá v boji proti návyku kouření a přispívá ke zlepšení zdraví a kvality života lidí po celém světě.
Historie tabákových výrobků
Historie tabákových výrobků sahá až do doby předkolumbovské, kdy indiánští obyvatelé Severní a Jižní Ameriky začali kouřit tabák v chrámových rituálech jako prostředek pro udržení kontaktu s božstvy. Po příchodu Evropanů se tabák stal velmi cenným artiklem, který se rozšířil po celém světě a stal se součástí společenského života. V 17. a 18. století se tabákové výrobky staly velmi oblíbenými v Evropě a v Severní Americe, kde se tabák kouřil v doutnících a dýmce. V 19. století se objevily první tabákové výrobky v podobě cigaret, které se rychle staly populárními. Ve 20. století se tabákový průmysl rozvinul a stal se jedním z největších průmyslových odvětví na celém světě. Za poslední desetiletí však vlivem stále narůstajícího počtu vědeckých důkazů potvrzujících škodlivé účinky kouření na zdraví dochází ke zvýšenému tlaku na regulaci tabákových výrobků a ke snahám o snížení jejich spotřeby. Nyní se spousta zemí celého světa snaží o omezení kouření a ochranu zdraví obyvatel pomocí různých opatření jako jsou zákazy kouření ve veřejných prostorách, zákazy reklamy na tabákové výrobky a varování na obalech. Tato opatření pomáhají snižovat spotřebu tabáku a chránit zdraví lidí po celém světě.
Jak vypadá Den bez tabáku?
Oslavy Světového dne bez tabáku se připojují státy po celém světě a jeho součástí jsou různé aktivity a kampaně, jako jsou:
- Výstavy a prezentace na téma škodlivých účinků kouření na zdraví
- Poradenské služby pro odvykání kouření
- Debaty a diskuze na téma regulace tabákových výrobků
- Anti-tabákové kampaně a billboardy
- Zdravotnické prohlídky a konzultace na téma zdraví a kouření
Cílem těchto aktivit je přilákat pozornost veřejnosti k problematice kouření a podpořit snahu o omezení kouření a ochranu zdraví obyvatel.
Jak říká Světová zdravotnická organizace (WHO): „Kuřáctví je jednou z největších příčin preventabilních úmrtí na světě.“.
Odborné názory na kouření tabáku a následná opatření
Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) způsobuje kouření více než šestnáct typů rakoviny a další závažné onemocnění, jako jsou cévní mozkové příhody, infarkty, chronické plicní onemocnění a další. Kouření zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic, úst, hrdla, jater, ledvin, močového měchýře, pankreatu, krku a dalších orgánů. Navíc má negativní vliv na funkci srdce a cév, což může vést k vysokému krevnímu tlaku, ateroskleróze a infarktu. Také zvyšuje riziko vzniku chronických plicních onemocnění, jako je bronchitida a emfyzém, a zhoršuje kvalitu života u pacientů s těmito onemocněními. Existuje řada opatření, která mohou pomoci kuřákům přestat kouřit a omezit tak škodlivé účinky tabáku na zdraví.
Tato opatření zahrnují:
- Poradenské služby pro odvykání kouření
- Léky na pomoc při odvykání
- Omezení přístupu k tabáku, například daňové zvýšení na tabákové výrobky a regulace reklamy
- Opatření na ochranu nekuřáků před pasivním kouřením, jako jsou zákazy kouření v restauracích a na veřejných prostranstvích
Ohlédnutí do historie Dne bez tabáku
- V roce 1998 WHO založila iniciativu TFI (Tobacco Free Initiative), pokus zaměřit mezinárodní zdroje a pozornost na globální zdravotní problém tabáku. Iniciativa poskytuje pomoc při vytváření globální politiky veřejného zdraví, podporuje mobilizaci mezi společnostmi a podporuje Rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC). [6] WHO FCTC je globální smlouva o veřejném zdraví přijatá v roce 2003 zeměmi po celém světě jako dohoda o implementaci politik, které usilují o odvykání tabáku.
- V roce 2008, v předvečer Světového dne bez tabáku, WHO vyzvala k celosvětovému zákazu veškeré tabákové reklamy, propagace a sponzorství. Téma toho roku bylo „Mládež bez tabáku“; proto byla tato iniciativa určena zejména k zacílení reklamního úsilí zaměřeného na mládež. Podle WHO musí tabákový průmysl nahradit starší přestávající nebo umírající kuřáky mladšími spotřebiteli. Z tohoto důvodu jsou marketingové strategie běžně pozorovány na místech, která přitahují mladé lidi, jako jsou filmy, internet, billboardy a časopisy. Studie ukázaly, že čím více jsou mladí lidé vystaveni reklamě na tabák, tím je pravděpodobnější, že budou kouřit.
- V dalších letech WNTD zdůrazňoval zdravotní rizika spojená s užíváním tabáku a prosazovala účinné politiky ke snížení spotřeby tabáku, včetně ukončení nezákonného obchodu s tabákovými výrobky;
WHO vyzvala vlády, aby se připravily na obyčejné balení tabákových výrobků;
kampaně demonstrovaly hrozby, které tabákový průmysl představuje pro udržitelný rozvoj;
jindy se zaměřila na tabákové a související průmyslové taktiky k přilákání mladších generací;
věnovala se i důležitosti pevného odhodlání přestat s kouřením a posílení vůle k dosažení stanoveného cíle;
a neopomněla ani poukázání na hrozby pro naše životní prostředí, které vznikají nejen pěstováním tabáku
Poselství pro rok 2023 - Potřebujeme jídlo, ne tabák
Dle každoroční zvyklosti se WHO a zastánci veřejného zdraví z celého světa sejdou, aby oslavili Světový den bez tabáku (WNTD). Globální kampaň 2023 má za cíl zvýšit povědomí o alternativní produkci plodin a marketingových příležitostech pro pěstitele tabáku a povzbudit je k pěstování udržitelných a výživných plodin. Zaměří se také na odhalení snahy tabákového průmyslu zasahovat do pokusů nahradit pěstování tabáku udržitelnými plodinami, a tím přispět ke globální potravinové krizi.
Pěstování a produkce tabáku zhoršuje potravinovou nejistotu
Rostoucí potravinová krize je způsobena konflikty a válkami, klimatickými otřesy a ekonomickými a sociálními dopady pandemie COVID-19. Vliv mají také strukturální příčiny, jako je výběr zemědělských plodin, a pohled na produkci tabáku ukazuje, jak přispívá ke zvyšování potravinové nejistoty:
- V celosvětovém měřítku se každoročně na pěstování tabáku přemění přibližně 3,5 milionu hektarů půdy. Pěstování tabáku také přispívá k odlesnění 200 000 hektarů ročně.
- Produkce tabáku je náročná na zdroje a vyžaduje intenzivní používání pesticidů a hnojiv, což přispívá k degradaci půdy.
- Půda využívaná pro pěstování tabáku má pak menší kapacitu pro pěstování jiných plodin, například potravin, protože tabák vyčerpává její úrodnost.
- Ve srovnání s jinými zemědělskými činnostmi, jako je pěstování kukuřice nebo dokonce pastva dobytka, má pěstování tabáku mnohem ničivější dopad na ekosystémy, protože tabáková zemědělská půda je náchylnější k desertifikaci.
Případné zisky z tabáku jakožto hospodářské plodiny nemohou vyvážit škody způsobené udržitelné produkci potravin v zemích s nízkými a středními příjmy. V této souvislosti je naléhavě nutné přijmout právní opatření, která by omezila produkci tabáku a pomohla zemědělcům přejít na alternativní potravinářské plodiny.
Podpora vytváření alternativních způsobů obživy
Tabákový průmysl se často vychvaluje jako obhájce živobytí pěstitelů tabáku. To je na hony vzdálené pravdě. Intenzivní zacházení s insekticidy a toxickými chemikáliemi při pěstování tabáku přispívá k tomu, že mnoho farmářů a jejich rodin trpí špatným zdravím. Kromě toho nespravedlivá smluvní ujednání s tabákovými společnostmi udržují zemědělce v chudobě a dětská práce, která je často zapletena do pěstování tabáku, zasahuje do práva na vzdělání a je porušením lidských práv.
Devět z deseti zemí, které jsou největšími producenty tabáku, jsou země s nízkými a středními příjmy a čtyři z nich jsou definovány jako země s nízkými příjmy a nedostatkem potravin. Půda využívaná k pěstování tabáku by mohla být efektivněji využita k dosažení cíle udržitelného rozvoje OSN č. 2 - nulový hlad.
Kampaň WNTD 2023 vyzývá vlády a tvůrce politik, aby posílili legislativu, vypracovali vhodné politiky a strategie a vytvořili tržní podmínky pro pěstitele tabáku, aby přešli na pěstování potravinářských plodin, které by jim a jejich rodinám zajistily lepší život. Rámcová úmluva Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku stanoví konkrétní zásady a možnosti politiky na podporu ekonomicky životaschopných alternativ pro pracovníky, pěstitele a jednotlivé prodejce tabáku (uvedeno v článku 17) a na posílení ochrany životního prostředí a lidského zdraví (článek 18). Provádění těchto ustanovení v jednotlivých zemích by mělo být posíleno.
zdroje:
Potřebujeme jídlo, ne tabák 2023
