RECENZE Al Carlo - Fruit Tobacco

Karlíci dorazili ve svých typických “chubbičkách“, tedy pro neznalé v chubby gorilla lahvičkách, ve kterých se líně převaluje 20 ml koncentrovaných aromat, které čekají na 100 dalších mililitrů báze a případně boosteru. Já mám namícháno na 18 mg nikotinu, végéčko tentokrát skóruje 70 ku 30 pégéčka. Zaležení dle výrobce není nutné, ale já mám i přesto vše odpočaté, a to více než dost, kvůli jistým interním provaperským záležitostem, takže se do toho můžeme vrhnout. Totiž, můžu to někam vrhnout.

Protože mě v těchto tabákových kreacích čeká vysoká koncentrace nikotinu, není o čem polemizovat a osazuju svůj oblíbený Flash-e-Vapor, spirálka fused clapton s kouskem vaty swag. Ke komparaci vše protáhnu ještě podíkem Uwell Caliburn G, ve kterém nenasytně nasává žhavicí hlava z nerezové oceli se spirálečkou o odporu 1.0 ohmu.

Virginia Blueberry

Vůně, která se vyhnala z lahvičky mě dost překvapila. Od tabáku s borůvkou jsem čekala spíš tabák s borůvkou než sladkou vůni žvýkaček. Ano, žvýkaček. Jakože ouplně přesně. Fialové Airwaves a borůvkové Orbitky. Štiplavost mentolu (nebo nějakého mátového křížence, ač o mentolu není v popisu výrobce ani puntík) vyskočila za sladkou vůní jako čertík z krabičky a dost se mi nadrala do nosu. No, popravdě, trochu mě to rozhodilo.

Potah je stejně překvapivý, sladký a zvláštní, jako vůně. Vlastně je to docela dobré, ale než to stihnu domyslet, chuť páry se mi rozleze po jazyku a patře a já začínám pochybovat. Ta borůvka, kdyby se dala vnímat samotná, ta je moc dobrá. Je sladká, šťavnatá a vážně příjemná. Aleee… Mentolová složka se pokaždý přihrne jako vítr (nemyslím si ale, že by to byl vyloženě cooling) a celou borůvku obalí do něčeho, co prostě nechci hulit. Do nedobré větrové žvýkačky, o které si po více potazích budete myslet, že jste ji spolkli. A to bez ohledu na to, že víte, že jste určitě měli v puse jen náustek vaší e-cigarety, bez žvýkačky. Co se týče tabáku, skoro ho tam necítím. Jako by ho tam bylo opravdu velmi málo, ačkoliv tenhle svůj osobní dojem přikládám spíš faktu, že pocit z borůvkovo-žvýkačkové smršti je tak silný, že už by ho přebil snad jen doutník. Mimochodem, toto mi připomnělo, jak jsem kdysi kouřila nejmenované cigarety s borůvkovou a mentolovou kapslí ve filtru, které po prasknutí celou chuť cigaretového tabáku odsunuly na druhou, možná i čtvrtou, kolej. Tak tohle jsou práskací cigarety ve formě Shake and Vape.

Vzhledem k povedeným jiným aromatům tohoto výrobce docela nerada píšu, že tohle mi vážně nechutná. Pro mě se jedná o natolik unikátní kombinaci, že ji prostě nesnesu. I tak si ale myslím, že by si mohla najít své příznivce. Hodnotím 10% a lahvička putuje do šuplíku "pro fajnšmekry".

Vintage Banana

Tak totooo…Voní MNOHEM víc banánově než jsem si představovala.

V pozadí linoucí se jemný tabáček. Tak jemný tabáček, že si ho sotva všimnete, protože banánovo-mentolový kolos mu při každém pokusu se více projevit uštědří rychlý highkick…

Můžu vám s klidem říct, že něco tak divnýho jsem ještě neochutnala. V prvním momentu si říkám „Jo, dobrej banán, sladkej, výraznej…“, jenže pak najednou prásk, to, co bych sem zrovna psala jako pozitivum a dobrou práci, se jako mávnutím kouzelného proutku změní na „Se vší úctou, milé kanadské Carlo, tohle já hulit nepotřebuju.“. Čím to je asi nejsem schopná přesně definovat, protože na sobě pozoruju jakési symptomy naznačující antipatie vůči zde všudypřítomnému mentolu (mými slovy složce, která obstojně snižuje celkový dojem z liquidu na docela ubohou hodnotu), takže za mě je na vině určitě roztodivná (čtěte unikátní!) kombinace, kdy mentol by si zasloužil nakopat do zadku a pak by to bylo dobrý. Celkově bych chuť popsala poměrně jednoduše. Pečený banánový chlebíček posypaný kilem moučkového cukru, navrchu rozmixovaný extra zralý (už dávno) hnědý banán. Jen co se pokusíte tuhle dobrotu ochutnat, odněkud (odevšud) se přiženou mátové žvýkačky, které vám ukáží, zač je toho svěží dech. Ehh… No a tabák? Ne, je mi líto, ale je ho tam tak málo, jen jakoby omylem, že to ani nestojí za víc než jeden řádek textu.

Banán mě nadchl, mentol zklamal, (ne)výraznost tabáčku zamrzela. Tohle už znovu mít nemusím. Hodnotím 10 % a lahvička putuje do šuplíku “až dojdou všechny dobré liquidy“.

California Strawberry

Lahodná kombinace šťavnatých jahod, wohooou! Ano, yes, please! Tohle je dobrý!

Pokud jste právě zkontrolovali, že jste stále uprostřed recenze Al Carlo, nedivím se vám. Já právě zkontrolovala, že tahle jahodová věc pochází ze stejné řady toho stejného výrobce jako ty předchozí, ehm, kreace. Tohle je kupodivu vcelku povedená lahvička. Jahody jsou po vůni sladké a poněkud umělé, trochu jako laciný kompot, ale jsou hezké.

Jak už jsem zmínila, tohle vám otevře oči. Ne, moment, to není další stížnost na mentol (ta přijde možná později), tohle je POCHVALA! Sice člověk čeká asi něco trochu jinýho než jahodový kompot z Tesca s jahodovými Orbitkami vymáchanými v mátovém čaji (se klidně smějte, mi to prostě evokuje mátový čaj), ale je to neuvěřitelně dobré. Respektive ne tak neuvěřitelně ve smyslu velmi dobré, to zas úplně ne, ale spíš těžko uvěřitelně dobré. Docela to tu spolu pěkně ladí, jahoda-kompot a jahoda-žvejka, přizvukuje tomu jakýsi ne úplně moc výrazný mentolek... Na celodenní vape to já subjektivně rozhodně nedám ani nedoporučím, NICMÉNĚ pár mililitrů (nebo tanků) na chuť, pro změnu ze zajetých a třeba i otupělých kolejí, vyloženě jako takovou zvláštnost pro chuťové buňky… Jo, hele, je to divný, nezvyklý, málo (vůbec?!) tabákový, ale vyhulila jsem toho ke svému překvapení 6ml na posezení. Je to možná jedna z těch věcí, o kterých se dá říkat, že je tak kontroverzní, že ji buď snesete a občas si ji z rozmaru nalijete, anebo ne a do smrti ji budete nenávidět.

Za schopnost překvapit, za příjemnou jahodovou chuť a nejsnesitelnější podíl mentolu dávám 20 %, nevycházím z údivu a lahvička míří do šuplíku “až nastane ta chvíle…“.

Kentucky Watermelon

Jako se říká, že jedna vlaštovka jaro nedělá, mělo by se něco říkat i o liquidech. Jedna hulitelná lahvička dobrou řadu nedělá nebo tak něco. Watermelon totiž i přes fakt, že jsem melounomil, skýtá znepokojující vůni. Zvláštní, lehce umělou, ohlašující přítomnost snad melounové žvýkačky a hlavní hvězdy celé řady, tabáku. Ó, moment, nenene. Mentolu! Hlavní hvězdou tohohle všeho, nenechte se zmást, je mentol. To on vás provede všemi zákoutími těchto unikátních (už jsem někde napsala slovo unikátních?) tabákových mixů, všechny chutě zabalí do jednoho celku a rozstřelí vám všechny dojmy po jazyku, patře a dokonce i v hlavě. 

Musím uznat, že tady ten utiskovaný tabáček cítím zatím nejvíc. Nechci říct, že hodně, ale nejvíc v porovnání s ostatními variantami. Možná proto, že meloun v určitých případech, na základě konkrétních složek, které melounovku tvoří, umí být klidně mdlý, nevýrazný, ustupující a nechá se přebít jinou chutí. Což se tady tak trochu děje. Vlastně by to ale bylo žádoucí, však je to mix tabáku s ovocem. Až na to, že tohle je spíš tabákový výluh s melounovou šťávou a trochou cukru, do které někdo přidal neurčité množství blíže nespecifikovaného mentolového aditiva. Že to nezní moc pozitivně? Upřímně, nemá to znít pozitivně. Není to pozitivní. Každý vnímáme chutě jinak, preferujeme jiné důrazy, sladkost, tabákovost a jakoukoliv jinou –ost, takže tady si myslím, že se názory vaperů můžou vážně hodně rozcházet. Ve výsledku je to, sice utlumený a žel bohu málo zřetelný, dobrý vodní meloun, zralý, sladký, opět AlCarlovsky žvýkačkový. Tabák působí jemně, lehce, nasládle a… Ne, dohromady to prostě nefunguje, nebudu se snažit psát něco, co je jen přáním. Rozložit na dobrý tabák a dobrý meloun do dvou lahviček to nejde, a tudíž říkám ne.

Cením potenciální chutné složení mixu, ale fakt to nepotřebuju vapovat tak, jak se to dostalo na trh. Bohužel, nesedlo mi to. Melounovka dostává 10 % a nálepku se smajlíkem, aby jí v šuplíku hanby nebylo smutno.

Habano PinaColada

To nejlepší na závěr. Netradiční kombinace legendárního nápoje z kokosového mléka se svěží chutí ananasové šťávy s jemným tabáčkem. Po vůni bych řekla spíš bílý rum s kokosem a žvýkačkou. Mentolovou, samozřejmě. Ano, chápu, že už pomalu googlíte telefonní číslo na odborníka přes psychické poruchy, ale já si prostě nemůžu pomoct. Přisuzuju tenhle svůj žvýkačkový dojem nějaké složce, kterou Al Carlo v celé řadě použil, která mně zkrátka nějakým mentolovým (nebo mentálním?) způsobem evidentně nesedí. Teď už mě po všem tom ochutnávání, analyzování a rozmýšlení začíná pomalu bolet hlava a jsem ráda, že už jsme u konce, nenávidím mentol minimálně na týden dopředu. 

Na potah cítím kokos, plátek ananasu a toho nesmyslného mentolového vetřelce. Budu profík a následující tři řádky o něm nenapíšu ani ň. Při třetím a každém dalším potahu rozeznávám na patře zajímavou krémovou chuť kokosového mléka. Dobré! Ananas jde trochu bokem a taky trochu vzadu, obchází kolem a kolem, mléko dominuje. Bílý rum neumím vyčíst, ačkoliv ve vůni bych za něj dala ruku do ohně. Nebo na rozžhavenou spirálku. Někde tam určitě bude, možná by se projevil víc v potahu do plic, což ale já pro vás s 18mg nikotinu bohužel neprubnu. Celkově vzato, pokud mám v oblibě Piña Coladu jako drink, tenhle liquid mě neurazí. Na osobních preferencích pak záleží, jestli mě nadchne. Pokud byste si Piñu neobjednali v baru, nelijte si ji ani do tanku, byli byste zklamaní. Hodně mě baví projev kokosového mléka, je věrný a chutný. Ananas působí svěže a sladce, dává tomu tak říkajíc trochu říz. Ten říz, který by tomu měl dávat bílý rum. Ten bílý rum, který jsem ale ani po delším vapování “nevychutnala“. No, nemůžu říct, že je to průšvih. Nemůžu ale říct ani, že je to pecka. Tohle je asi nejrozporuplnější recenze jakou náš web zažil.

Hodnotím Piñu, Coladu a mentoládu 22 %. Slíbila jsem, že si odmyslím mentol a ze všech sil jsem se snažila popsat to, co onen vetřelec posílá do kopru. Jinak dobrá komboška si prostě kvůli němu ode mě víc nezaslouží, protože já mám po tom všem pocit, že jsem měla v tanku zubní pastu. S mátou! A už dost …

Závěrem bych ještě ráda poznamenala, že tyhle (ne)tabáčky jsou docela coil unfriendly, barvy všech liquidů jsou tmavě medové, karamelové, pro žhavicí hlavy a pod systémy jistá rychlá smrt, a ani můj clapton se po celém představení netvářil příliš svěže.

Tak. Jsme na konci, doufám, že vás moje psaní bavilo a i přes všechno, co recenze obsahuje, jste si udělali alespoň nějaký obrázek o nových příchutích Al Carlo, ty starší jsou prostě o level jinde. Já jdu přemotat FeVa, vydrbat ho do posledního šroubku, a budu se těšit na další recenzi.