Podobných článků a stránek se na vaperském Netu najde nespočet. Stejně tak se ale najde spousta lidí, kteří jsou líní hledat, neví kde hledat, nevěří automatickým překladačům, případně mají své oblíbené zdroje a nevěří těm dalším.
Tady mě požádali, abych to sepsal ze svého pohledu. Ten se může od toho vašeho lišit, nemusí tady být zdaleka všechno, co očekáváte, případně se dozvíte něco nového, co jste ještě jinde nečetli. Jakékoli připomínky vítám, taky se rád něčemu přiučím.
V počátcích vapingu se experimentovalo s ledasjakými materiály, některé byly při špatném používání i nebezpečné, dnes je v prodejnách prakticky nenajdete - jen pro info, jedná se o čistý nikl Ni200 a čistý titan Ti200, které se musí vždy buildovat s mezerami (spaced) a nesmí se vyžhavovat, zásadně se používají v režimu teplotního řízení (TC) a nejsou vhodné pro použití na mechanikách nebo neregulovaných modech.
Pokud někde narazíte na drát s označením Fecral, tak se jedná o naprosto stejný materiál, pouze je od jiného výrobce (slitina železa, chromu a hliníku - FeCrAl).
má z používaných materiálů nejvyšší měrný elektrický odpor a při vhodném buildu (průměr drátu/průměr trnu/počet otoček) jej můžete používat i na mechanice. Z používaných materiálů je nejodolnější, má nejvyšší teplotu tání, ale bohužel i velice stabilní hodnotu měrného odporu téměř bez závislosti na teplotě, takže se dá používat pouze v režimu výkonu (Watt, Power).
Dalším hodně používaným materiálem je nerezová ocel (stainless steel). Nejčastěji potkáte dráty s označením ss304 a ss316L. Slitiny jsou podobné, 316L má zvýšenou odolnost proti korozivnímu působení mořské vody (někdy je označována jako "navy" - námořnická). Měrný elektrický odpor je o dost nižší, než u kanthalu, přesto se dá při vhodném buildu dostat k hodnotám odporu, který jde použít i na mechanice. Základním použitím pro tyto materiály je ale výkonový režim, nebo ještě lépe TC (temperature control). Uplatní se totiž relativně výrazná hodnota změny měrného odporu v závislosti na teplotě, se kterou umí většina slušných modů pracovat.
Osobně mám raději verzi nerezi 316L, která vydrží o chlup víc, než 304, zejména pokud se jedná o průběžně čištěné a přežhavované spirálky - 304 ráda praská, to několikanásobné překalení jí nějak nedělá dobře.
Mým nejoblíbenějším materiálem je Ni80 (nichrom). Je to materiál vlastnostmi i parametry hodně podobný kanthalu, ale (!) - měrný elektrický odpor je o něco nižší, a to takovým způsobem, že běžně používané buildy, které se vejdou do většiny atomizérů, naprosto přesně "vyjdou" pro mechaniku.
A samozřejmě to platí pro téměř jakýkoli drát s tělem nebo alespoň jádry z tohoto materiálu, ať už se jedná o clapton, fused clapton, staggered, mambu nebo braid. Stejně jako kanthal, i nichrom je použitelný pouze ve výkonovém režimu a TC nepodporuje.
Existuje nepřeberné množství výrobců uvedených materiálů (drátů) a občas je dost problém dopídit se, kdo že za to vlastně může. Ne každý totiž dodržuje všeobecně platné normy stejným způsobem.
O něco kvalitnější materiály přichází z Indie, dostatečně kvalitními zdroji jsou německé nebo americké firmy, nejen mě překvapila vysoká kvalita drátů z Ruska (Namotay).
Všeobecně se dá říct, že pokud sáhnete po drátech od firem, jako Coilology, VandyVape, GeekVape, UD, tak vám to bude fungovat a nemusíte se obávat o své zdraví. Z Aliexpresu nebo od jeho přeprodejců můžete dostat jak relativně kvalitní materiál, tak docela nepoužitelný brak, navíc to v té záplavě prodejců nemáte jak poznat.
Tak, materiály (ty základní) máme za sebou a můžeme se vrhnout na další věc.
Tzv. holý drát, jednoduchý drát, prostě drát... Je to většinou drát kruhového průřezu - existují totiž i ploché dráty (ribbon), případně duté dráty.
Důležitým parametrem každého drátu je (kromě materiálu) jeho průměr. Ten se velice často nedozvíte přímo, místo něj na vás kouká v označení nějaké číslo s písmeny AWG nebo GA. Americký standard AWG (American wire gauge) je možné zjednodušeně chápat jako počet zpracování nebo opracování drátu - konkrétně protažení šablonou pro tažení drátu - takže čím je hodnota GA vyšší, tím je drát tenčí. Viz. obrázek:
Čím je drát tenčí, tím míň materiálu bude ve spirálce, takže bude potřebovat nižší výkon pro správné fungování. Na materiálu a elektrickém odporu v podstatě nezáleží, protože měrná tepelná kapacita používaných materiálů je víceméně stejná.
Jednoduchý drát používají nejčastěji milovníci MTL, zejména pro tabákové maceráty. Při honbě za správným odporem nejen pro mechanické mody je možné použít dva souběžně namotávané jednoduché dráty (parallel coil), což umožní například i u kanthalu dostat se na potřebnou hodnotu výkonu při takovém buildu, který se ještě vleze do atomizéru.
Když dvojici drátů zkroutíme, dostaneme TWIST. S vyšším počtem zkrutů narůstá délka drátů, tím se zvyšuje odpor, ale roste zároveň i hodnota potřebného výkonu.
Twist je členitý drát s velkou odpařovací plochou, jeho nevýhodou je to, že je poměrně masivní, takže sežere hodně výkonu.
Když tlustý drát omotáme tenkým drátem, vznikne CLAPTON. Tedy ne Eric Clapton, ale drát, který vypadá jako struna. Když jich omotáme najednou víc, vznikne FUSED CLAPTON. Když omotáte s mezerami, bude to STAGGERED CLAPTON, případně STAGGERED FUSED CLAPTON
Můžete omotávat i twist, přímý nebo zkroucený plochý drát, atd. Fantazii se meze nekladou, spíš jen aby se to vešlo do postů a do atomizéru... Zde je náhled na několik variant omotání:
Elektrický proud jde hlavně tím jádrem (omot se vedení proudu prakticky neúčastní, protože má příliš vysoký odpor kvůli své délce a malému průměru). Výkon generovaný jádrem ohřívá omot a na něm se odpařuje liquid, to u těchto typů drátů znamená, že výkon jádra musí být posazen výš, než kdyby šlo o klasickou spirálku, protože se musí společně s jádrem ohřát (stejně rychle) i omot.
Společnou nevýhodou takových drátů je pak celkem velká tepelná setrvačnost, kdy spirálka ještě pár sekund po vypnutí proudu syčí a prská, než ji liquid z vaty stihne ochladit. K potlačení tohoto jevu je možné použít tenčí dráty, které se daří ochladit rychleji.
Společnou výhodou těchto drátů je velká odpařovací plocha, to znamená víc liquidu odpařeného během potahu, větší intenzitu chuti, ale také rychlejší ubývání liquidu z tanku a při špatném osazení vatou i možnost dry-hitu, protože vata nestíhala dostatečně rychle nasát liquid.
